ÚVOD / Blog / Erasmus aneb jak jsem k Finsku přišel

Erasmus aneb jak jsem k Finsku přišel

Někdy se říká, že spontánnost okamžiku a cit, či vztah k určitému místu přivede člověka k nejlepším rozhodnutím. I já bych takto popsal to moje z loňského jara. Přineslo mi nejen téměř 5 měsíců nekonečného proudu nových, někdy až neuvěřitelných, zážitků spojených s poznáváním nových míst, ale i zkušeností, a především úžasných přátelství. To byl přesně můj Erasmus. Událost v mém životě, kterou se v vám pokusím shrnout a někoho třeba i inspirovat či namotivovat k tomu, aby se rozhodl stejně.
Celý koloběh začal velmi prostou věcí – podáním přihlášky a motivačního dopisu. Díky mojí lásce k Finsku a k severu obecně a zároveň příležitosti studovat přímo v Helsinkách na Laurea University of Applied Sciences jsem vlastně ani nezvažoval jiné možnosti, než že budu studovat ve Finsku. Po pohovoru ve škole, na kterém jsme probrali můj motivační dopis, preference, kam chci vyjet a vůbec možnosti, jaké s mojí volbou existují, to šlo rychle Stačilo se pak jen zapsat na vybrané škole a vybrat si, co budu studovat.
Jelikož jsem trošku „punkovější“ člověk a neplánuju tak úplně moc dopředu, proto jsem ubytování začal řešit až někdy na přelomu května/června, což se nakonec ukázalo jako poměrně pozdě, neboť již byly všechny dostupné byty pro studenty rozdány. Doporučuji proto začít potenciální ubytování řešit klidně i před samotným přijetím na Erasmus, zrušit se dá vždy a alespoň budete mít jistotu.
Další věcí jsou ceny ubytování a vlastně výdaje obecně. Severské země jsou neblaze proslulé tím, že nepatří zrovna k nejlevnějším, což u Finska platí téměř dvojnásob. Cena jídla, třeba v porovnání s Norskem, na tom naštěstí není tak špatně. Ve Finsku totiž funguje síť prodejen Lidl, což nesmírným způsobem ulehčí peněžence oproti nakupování ve standartních Finských řetězcích. Ve většině škol pak funguje síť UniCafe, kde se studentským průkazem můžete pořídit oběd (v centru i večeři) za pár Euro.
Díky vlastní zkušenosti trochu nesouhlasím s tím, že Erasmus je jenom jedna velká párty. Těch několik předmětů, co jsem si přivezl domů na UCL, mě stálo každý týden hromadu času a musel jsem proto přizpůsobit i svoje cestovací plány. Nicméně nebudeme si nic nalhávat - Helsinky a celkově aktivity studentských organizací v tom člověku dost napomohou. Například se jednoduše lodí dostanete do Tallinnu, do Petrohradu i do Stockholmu a vlakem je to dosti podobné. Finové rádi pijí na lodích, aniž by vystupovali, takže třeba pravidelné výlety do Stockholmu vypadaly tak, že se celou noc na lodi řádilo v klubu, pár hodin v přístavu ráno člověk spal, došel si koupit švédskou snídani a na cestě zpět se zase pilo až do ranního příjezdu do Helsinek. Náročné víkendy.
Určitě stojí za to Finsko pořádně procestovat a poznat Finy. Finsko není tak bohaté na významné kulturní památky jako například Čechy, ale je to především země čarů přírody. Dvě stě tisíc jezer je prostě dvě stě tisíc jezer. Jen tři zastávky od centra Helsinek jste přímo v lese a do prvního národního parku člověk dojede vlakem za 30 minut z úplného středu Helsinek. Když se nebojíte řídit a dáte dohromady partu lidí, dá se docela rozumně půjčit auto a projet celý sever. My jsme takto strávili prodloužené víkendy podzimních “prázdnin” a projeli jsme Švédsko, Norsko a Dánsko společně s Ruskem, kam doporučuji jet ať se děje cokoliv, protože to byl jeden z nejlepších zážitků celého Erasmu,
Třešinkou na dortu pak byl desetidenní výlet do Laponska v prosinci. Bydleli jsme 350 km za polárním kruhem, kde už skoro měsíc panovala polární noc. Jízda na husky spřeženích, sobí farma, sauna a následné koupání v zamrzlém jezeře a o pár dní později v oceánu, to vše bylo úžasné dobrodružství. Navíc se nám poštěstilo a po celé 2 dny jsme měli silnou a jasnou polární záři. Tenhle nezapomenutelný zážitek bych přál asi úplně každému.
Mohl bych takhle pokračovat ještě na mnoho stránek, abych vypsal vše, co jsme zažili, co jsme navštívili a projeli. Erasmus se dá prožít mnoha způsoby a je jen na každém, jak svého času a naskytnutých možností využije. Já jsem si zvolil cestu být ochoten nebýt skoro nikdy v pohodlí, často ani v teple a utratit všechny mé úspory za cestování s partou jedněch z nejúžasnějších a nejotevřenějších lidí, jaké jsem kdy poznal. Nikdy toho nebudu litovat a kdyby to šlo, jedu určitě znovu!