ÚVOD / Blog / Miráž Cup - Rozhovor s vítězkou Lucií Dvořáčkovou

Miráž Cup - Rozhovor s vítězkou Lucií Dvořáčkovou

V úterý 19.12. 2017 proběhlo vyhlášení druhého ročníku Miráž Cupu. Garantem soutěže byl opět Pavel Bory, který nejen vyhlásil vítěze, ale především připravoval zadání pro studenty. Marek Beránek, ředitel Unicorn College hodnotil celou akci pozitivně a velmi si váží účasti i úrovně zapojení všech soutěžících. A jak vidí a hodnotí celý Miráž Cup vítězka druhého ročníku, Lucie Dvořáčková?
Lucko, co Ti Miráž Cup dal?
Tak kromě skvělých zážitků, nových kamarádů a krásných cen mi Miráž Cup dal motivaci makat na sobě dál. Když vidíme, že nám něco funguje, tak je to vždy moc příjemné nakopnutí. Navíc se Miráž Cup konal v době stresu z testů ve škole, takže mi dal i moc příjemnou možnost na chviličku zapomenout na povinnosti a trochu si aktivně odpočinout.
Co se Ti na Miráž Cupu líbilo, nebo co tě překvapilo a co jsi se naučila nového?
Nejvíc musím samozřejmě ocenit organizaci celé akce. Bylo vidět, že Pavel Bory si s celou přípravou dal velmi záležet. Zároveň byl celou dobu s námi a v reálném čase kontroloval naše řešení, takže jsem si v jednu chvíli i říkala, že se ve výsledku musí zadýchat ještě víc než my. Je těžké říci, jestli se takové úlohy dají nějakým způsobem naučit. Ono hodně záleží, jak zadání člověku zrovna sednou, protože na to opravdu asi žádné učebnice nejsou. Minimálně ale vím, že když se setkám s úlohou podobného typu, tak si na Miráž Cup vzpomenu a dokážu to řešení aplikovat.
Nejlepším příkladem byla poslední úloha druhého kola s tématem big data, kterou nakonec nepokořil nikdo. Když nám bylo ukázáno řešení, tak jsem se rozhlédla po třídě a každý koukal s otevřenou pusou, jak elegantní řešení to je. Dala bych klidně ruku do ohně, že na tohle žádný účastník jen tak nezapomene :)
Jak bys hodnotila náročnost celé akce?
Nejnáročnější bylo z mého pohledu vůbec vydržet celé čtyři hodiny v plném soustředění po celém dni ve škole. Nakonec celý čas utekl opravdu hodně rychle, ale energii to soustředění člověku sebere. Co se týče úloh, tak se mi líbilo, že tam byly oba typy - takové, jejichž řešení není tolik těžké vymyslet, ale programování je pracnější a lehce se při něm udělá chyba, ale i takové, které ve finále člověk napíše na pár řádků, ale předchází tomu dlouhá doba vymýšlení vhodného algoritmu. Každý si tak mohl vybrat podle toho, co mu šlo lépe.
Na většinu úloh stačilo ovládat pouze pole a cykly, takže si myslím, že minimálně jednu úlohu by si tam pro sebe našel každý. Výhodou totiž bylo, že na rozdíl od testů ve škole není na soutěži vyžadováno tolik teoretických znalostí, jako spíš chuť se nad věcmi zamyslet.
Řekla bys, že jsi sama sebe překvapila?
Lhala bych, kdybych řekla že ne :) Takhle zpětně je to docela vtipné, protože já se Miráž Cupu ani neplánovala zúčastnit. Pamatuji si, jak jsem v systému zahlédla novinku ohledně soutěže, ale vůbec jsem jí nevěnovala pozornost. Nevěřila jsem, že bych tam mohla předvést něco, za co bych se ve výsledku nemusela stydět. Vlastně za to všechno můžou moji přátelé, co mě pár dní před Miráž Cupem přemluvili, abych si tam přišla aspoň z legrace vyzkoušet úlohy nanečisto. Takže je to celé trochu náhoda, díky které byl pro mě výsledek ještě o to větší a příjemnější překvapení.
Je ještě něco, co bys ráda na závěr doplnila?
Byla bych moc ráda, kdyby moji spolužáci viděli, že je vážně zbytečné říkat si, jak ještě nic moc neumíme a nemáme tak žádnou šanci. Můžu odpřisáhnout, že na Miraž Cupu nikdo nekouše, nikdo nedává špatné známky a nikdo se na nikoho nezlobí, když se nezadaří. Naopak jsou takové mimoškolní akce moc příjemné a člověk se u takového programování i nejednou zasměje. Takže se těším, až si na jarním Miráž Cupu poměříme síly i se všemi těmi, kteří si tohle kolo nechali ujít.